Anárlaš belážat Biret-Elle Ruotsala ja Nils-Máhtte Paltto áiguba juoiggastit duorastaga Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa váldobeaivvis. Soai leaba viššalit hárjehallan juoigama.
– Lean smiehttan musihka ja čuovggaid, dasto mun ruovttus hárjehalan, muitala Ruotsala.
Paltto muitala, ahte soai leaba ožžon veahki luđiid juoigamii ruovttus.
– Gal moai letne jo válbmasat dasa. Áhčči lea oahpahan ja dasto mu siessá.
Ruotsala mielas buot somámus dáiddadáhpáhusas lea go earát lávlot ja dánsot. Son lea válljen jo buriin áiggiin dan gávttige, man áigu coggat dáiddadáhpáhussii.
– Mus lea alit glittergákti. Dalle go ledjen 4–5-jahkásaš, de mus lei dakkár seammalágan pinkki glittergákti.
Paltto fas lea válljen coggat dan seamma gávtti, mii su áhčis lei go son vuittii dáiddadáhpáhusa juoigamiin. Dieđe vaikko gákti buvttášii vuoittu maid bárdnái.
– Mii leat ođđa boahkánage munnje oastán. Gákti lea ruoná ja boagán lea silba ivdnái, muitala Nils-Máhtte iežas čiŋain.
Sámenuoraid dáiddadáhpáhus álgá gaskavahku 24.4. Anáris. Vuosttas beaivve mánáide ja nuoraide ordnejit bargobájiid, ja duorastaga de lávkejit lávddi ala loaiddastit.
Bargobájiid ládigit Sámemusea ja luondduguovddáš Siida, Mánáid kulturguovddáš Mánnu, Filbmaguovddáš Skábma ja Nuoraidráđđi. Dain mánát besset earet eará oahpásmuvvat Siidda váldočájáhussii, dánsut ja ráhkadit somás govalaš illušuvnnaid.